wz

obec Kámen u města Děčína
Historie obce
http://historie-obce.html

© 2017 obec Kámen u města Děčína
obec Kámen u města Děčína
malebná vesnička Českého Švýcarska

Historie obce

Vznik Kámena se připomíná od roku 1720, kdy majiteli - pány Děčínska byli plných 300 let Thunové. Ti založili v roce 1720 u vrchu Heinhüblu osadu Heidenstein, česky Kámen . Název osady vznikl podle "polohy" a překládá se jenom druhá polovina složeného slova. Jako součást obce Ludvíkovice byla osada Kámen do roku 1980.

Z dlouhodobého přehledu počtu obyvatel vyplývá, že nejvíce obyvatel (téměř 400) dosáhla obec v letech 1869 - 1930. Hlavními faktory ovlivňující snižování počtu obyvatel byl předválečný odsun čechů do vnitrozemí a odsun německého obyvatelstva z tohoto území.

Kronika obce není k dispozici a nepodařilo se vyhledat vhodný archivní materiál, kterým by bylo možné detailněji popsat dějiny obce.

Od 13 století stával na území obce hospodářský dvůr, kteý vlastnil rod Heidenreich. V letech 1737-39 byly pozemky rozparcelovány na výstavbu usedlostí. V roce 1787 měla obec 40 domů, v roce 1833 měla 58 domů s 341 obyv. V roce 1890 měla obec 359 obyv.V roce 1910 pouze 336 obyvatel. V roce 1934 bylo nejběžnější přijmení: Kunert, Lorenz, John, Theissig, Hain, Hieke, Hietel, Richter, Siebiger, Baum, Dittrich, Geier, Hegenbarth, Kretschmer, Parsche a Wagner. Vznikem první republihy byl zvolen starosta Albert Piesche z čp.106, druhým starostou byl Albin Kunert z čp.104. V obci byly tři hostince: čp.33 majitel Parsche, Philipp, čp.40 a čp.68 majitel Weiss.

První zmínka o obci mimořádně nepochází z písemných, ale z kartografických historických pramenů. V roce 1720 byla zhotovena mapa Čech, kterou zpracoval a nakreslil Johann Christoph Muller. Zde je na severovýchod od města Děěína zachycena osada „Heidenstein“, jak se dnešní obec Kámen nazývala v německém jazyce. Ves vznikla na území děčínského majorátního panství hrabat z Thun-Hohensteinu. V roce 1890 bylo v Heidensteinu 66 domů s 359 obyvateli. Ves farně příslušela do Arnoltic. Obyvatelstvo se živilo především výrobou tzv. stávkového zboží na domácích stavech. K výrobkům patřily stuhy, tkalouny, punčochy, šály apod. Na katastru obce je pozoruhodný přírodní útvar z pískovce, mohutné skalní okno ,zvané „Sluneční brána“. Tento skalní útvar se ve své přírodní podobě stal logem obce. Lesní porost v okolí vsi je typický borovicemi.